Řízek je po dodání připraven k výsadbě, řízek zapíchněte až po poslední očko do připravené půdy a je hotovo, není potřeba nějakých stimulátorů nebo kde čeho – řízek sám během několika týdnů zakoření a začne růst, jediné co potřebuje během prvního roku až dvou je to, aby ho nepřerostly plevele – stačí jen projet mezi řádky nějakou mechanizací, není třeba žádné okopávání kolem jednotlivých rostlin. Ujímavost řízků se uvádí kolem 95% avšak my dosahujeme bez problémů 99% ujímavosti. Řízky se sadí na podzim po dozrání a nebo co nejdříve z jara a v případě vlhkého léta lze sázet i v létě. Pokud je půda příliš kyprá je vhodné okolí řízku přišlápnutím utužit, aby půda dolehla těsně k řízku.

Když se řízkům do půdy nechce (půda je málo nakypřená) tak jsou dva způsoby jak jim do ní pomoci, a to například kolíkem nebo kulatinou uděláme dírku a do ní vložíme řízek a ten přišlápneme – tato metoda je citlivější k řízkům, avšak je zbytečně pracná. Já volím raději druhou možnost a to použití kladiva, kdy se řízku pomůže do země zabouchnutím, sem tam sice v tvrdších půdách řízek praskne, ale brzo získáte cvik a ztráty jsou minimální, ušetří se spousta práce a sázení jde jako po másle.

Řízky se sázejí ve směru růstu (to co bylo na rostlině blíže ke kořenům půjde do země), pokud se podaří, že očko upadne, je v tom místě řez, nebo pozůstatek větvičky nebo je nějak poškozeno tak nezoufejte, vůbec to nevadí. Topol je tak houževnatý, že si vyroste ze spodnějšího očka anebo na místě původního hlavního očka se probudí spící pupeny a topol roste vesele dál, jen oproti ostatním jakoby nic nedělá, ale on si mezitím vytváří kořenový systém a přes sezónu dožene bez problémů ostatní kolegy.

Pokud je pozemek zaplevelený, podmáčený či jsou jinak stížené podmínky pěstování je vhodné sázet tzv. zkrácené prýty o délkách 50 – 200 cm, kdy se cca 20-50cm zapíchne do země a zbytek se nechá trčet nad úrovní půdy.

Pokud na pozemku hrozí přísušek je vhodně sázet až 35cm řízky do země, kdy mají větší zásobu vody a tím větší šanci pro zdárné ujmutí.

Při ručním sázení je vhodné si řádky naznačit provazy aby řádky byly rovné což výrazně usnadní pozdější obdělávání pozemku. Na provaz je vhodné si vyznačit rozteč řízků. A to nejlépe tak že si provaz namotáte na desku o požadované délce např. 50cm a hrany nabarvíme výraznou barvou nebo sprejem.

Pro horizontální sázení se používají celé prýty, které se pokládají do vyhloubené rýhy například kopčákem o hloubce 5-10cm a poté se zahrnují. Tento způsob výsadby je výhodný z důvodu, že celé prýty netrpí tak vysycháním jako řízky a zvláště při větších výměrách plantáží výrazně snižují náklady na založení plantáže. Při sázení je důležité si řádky důkladně označit, protože při pozdějším obděláváním by hrozilo přejetí ještě nevyrostlých mladých topolů.

Sazenice mají tu výhodu, že jsou již zakořeněné a mají vlastní kořenový bal. Sázet je možné po celé vegetační období, v době velkého sucha je při sázení vhodné jamku zaplavit vodou. Tento způsob sázení je pracnější a nákladnější, je však téměř 100% jistota, že zdárně porostou. Sazenice se také využívají na dosazení případných neujatých řízků.

Pokud však nebudete moci řízky po dodání hned zasadit je nutné je vhodně uskladnit. K tomuto účelu je vhodné je umístit např. do bramborárny, vlhkého sklepa anebo nejideálnější je řízky zahrabat do sněhu. V místě uskladnění je potřeba udržovat vysokou vzdušnou vlhkost a teplotu pod 4stupně při krátkodobém skladování (několik týdnů) a teplotu kolem -4 stupňů pro dlouhodobé skladování (několik měsíců – klidně až do léta). Pokud nemáte vlhký sklep je vhodné je zahrabat do vlhkého písku nebo rašeliny, také je lze zabalit do igelitu tady je nutné dát pozor na zplesnivění – je vhodné řízky nechat sem tam provětrat, při vyšším výskytu plísní se použijí postřiky např. modrou skalicí. Nevhodné je skladování řízků v průvanu – dochází k nadměrnému vysoušení a hrozí odumření řízku.

Před výsadbou je vhodné řízky namočit na den až dva do vody, aby nasály ztracenou vlhkost během skladování a měli zásobu vody pro dobu před zakořeněním.

Sazí se 8-10tis. kusů na hektar pro štěpku a na dřevo se sází 6-8tis.kusů na hektar. Z tohoto počtu si odvodíme spon rostlin. Obvykle se pohybuje v rozmezí od 30 – 100cm v řádku a řádky od sebe od 1 do 3 metrů, odstup řádků záleží na Vámi dostupné technice, je nutné počítat s tím, že topoly mírně větví a je třeba nechat si rezervu při návrhu šířky řádků, aby Vám větvičky nezavazely při obdělávání. My máme traktor o celkové šíři i s kultivátorem 2,5metru a řádky jsme zvolili 3 metry.

Tento druh topolu roste prakticky všude, jen nemá rád kyselé, příliš suché a chudé půdy. Čím je půda úrodnější tím jsou přírůstky větší. Pokud se sází do chudších půd je vhodné doplnit dusík ve formě hnojiva, nesmí se to ale přehánět jinak hrozí, že letorosty nedozrají a přes zimu zmrznou. V úrodných půdách hnojení není potřeba. V dalších letech se doplňuje dostatek živin prostřednictvím množstvím spadaného listí. Kořeny topolů mají rádi vzduch proto doporučuji mezi řádky projíždět technikou co rozrušuje půdní škraloup (disky {talířová brána}, kultivátorem, rotavátorem…) a ne udržovat travní porost, né vždy je to však možné a i v tomto případě topoly prospívají, avšak mají nižší přírůstky.

Nejlépe roste, pokud je hladina spodní vody do hloubky cca 3m, této hloubky dosáhnou kořeny již druhým rokem růstu. Nebezpečí pro čerstvě zasazené řízky jsou jarní přísušky kdy v krizových situacích je nutná závlaha a také mladým topolům vadí přílišná podmáčenou nebo dokonce zaplavení v počáteční fázi růstu, pokud je voda těsně pod povrchem tak topoly sice neuhynou, ale mají malé přírůstky což je způsobeno nedostatkem vzduchu u kořenů, pokud bude stát delší dobu v mladé porostu voda tak řízky uhynou. Pokud už jsou topoly větší tak bez problémů snesou zaplavení až na 60dní.

© 2010-11 Martin Tuček, designed by Pavel Vlček - TESLACOIL.